Co je láska? Láska je vztah dvou osob, kteří si vzájemně plní své potřeby. Problematické bývá, když se jeden z vás domnívá, že dává více lásky a požaduje to samé zpět. Není to možné, a to proto, že jsme každý jiný, každý máme jiné potřeby, jiné nároky a také jiné schopnosti plnit druhému přání. Partnerská láska je schopnost rozumět druhému, respektovat jeho přání, touhy a být mu nápomocen v plnění jeho potřeb. Naopak není žádoucí si druhého usurpovat, dělat si na něho nároky, chtít znát jeho minulost do každičkého detailu, chtít vědět a znát, kde a jak tráví čas, který zrovna netráví se mnou. Ve vztahu je nutné zachovávat i volnost. Partnerská láska neznamená, že nutně spolu musíme trávit každičkou hodinu dne.

Jsou partneři, kterým to třeba může vyhovovat, OK, pak je to v pořádku. Ale problém nastává v okamžiku, když jeden partner upřednostňuje volnost a druhý sdílení od rána do večera.

Rozumní partneři vědí, že i v láskyplném vztahu je nutno si od sebe čas od času odpočinout. To znamená, že je dobré si zachovat své záliby a koníčky, které jsme měli ještě před seznámením s partnerem. Začátek konce je, když se vzdáme svých snů a zálib jen proto, že jsme se zamilovali a toužíme s partnerem trávit každou chvilku svého života. Nevěste se na své partnery! Zachovávejte sobě i jemu osobní prostor. Nechť má každý svůj volný čas na trávení oddychového času se svými kamarády, přáteli a je jedno, zda to bude chlapské povídání u půllitru piva (když se ovšem partner nebude vracet v silně podnapilém stavu) a podle partnerky je to ztráta času strávená řečmi o ničem.

Naučte se neposuzovat svého partnera a už vůbec ne jeho volno aktivity. Je zcela na něm, jak je bude trávit. Stejně tak by on mohl namítat, že vaše „ženské potlachy“ a řeči o módě, dětech, dietách jsou zcela mimo mísu. Nejsou. Každému, co jeho jest.

Pokud vás má rád a vy máte ráda jeho, vzájemně si věříte a podporujete se, je zcela přirozené, že druhého necháte ve vztahu „dýchat“ a dopřáváte si vzájemně time-out při trávení svých aktivit.